Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Máme zde dnes posoudit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a také zákon přestupkový.
Hlavním důvodem, proč je nám tato novela předkládána, jak zde již řekl pan ministr, jsou transpozice nových směrnic EU, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně podzemních vod před znečištěním a směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Také máme touto novelou reagovat na výzvu Evropské komise na upozornění nedostatečné implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady stanovující rámec činností společenství v oblasti vodní politiky. Současně je též potřeba reagovat na vývoj v uplynulých deseti letech a posunout zákon na úroveň dneška.
Zákon také přesouvá přestupky na úseku vodního hospodářství z přestupkového zákona do zákona vodního.
Projednávání této novely bylo poměrně dlouhé, když 29. srpna 2009 jej vláda předložila Poslanecké sněmovně. Přikázán v prvním čtení byl do zemědělského, hospodářského a také do výboru pro životní prostředí. Pro značný rozsah novely byla lhůta na jeho projednání prodloužena o 20 dní.
Bylo podáno celkem 99 pozměňovacích návrhů, z nichž jich bylo 64 přijato a zákon byl pak 144 hlasy ze 155 přítomných přijat Poslaneckou sněmovnou 17. března letošního roku.
Vládní návrh upravoval více než 40 bodů, definici povodí, okruh výjimek pro plavidla se spalovacími motory, kompetenci vodoprávního úřadu rozhodovat, zda jde o vodu podzemní nebo povrchovou, odběr vody pro balenou vodu podmiňuje nakládáním s vodami v souvislosti se stavebním povolením, prodlužuje vydávání stavebního povolení na nakládání s vodami k energetickým účelům minimálně na 30 let, ruší povinnost zjišťovat kvalitu vod při nakládání s ní, upravuje možnosti změny a zrušení povolení nakládání s vodami, zrušení vodního díla, dává kompetenci vodoprávnímu úřadu k nařízení zastavit stavební práce na vodním díle, pro čistírny do maximálně 50 ekvivalentních obyvatel připouští použití výrobků s kvalitou označenou CE a umožňuje tak stavby na ohlášení, upravuje obsah vodoprávní evidence, zavádí registr chráněných území, atd. atd.
Z těch nejpodstatnějších je to určitě nová definice zůstatkového průtoku na vodních dílech, jehož obecné podmínky mají být dle úpravy Sněmovny stanoveny nařízením vlády a ne ministerstva životního prostředí, jak původně zněla vládní novela.
Také zavedení pojmu přirozené koryto a povinnost vlastníků strpět ho při přeložení například povodněmi, je významnou skutečností nově definovanou. Nově zavádí povinnost platit za povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních, zpoplatňuje nepovolené odběry, zavádí institut pořádkových pokut za znemožnění kontroly do 200 000 Kč, a to opakovaně až do 2 mil. Kč celkem. Přesouvá sankce za přestupky na úseku vodního hospodářství z přestupkového zákona do zákona vodního a stanovuje v příloze další nebezpečné látky.
Pro svůj velký rozsah změn pak zmocňuje předsedu vlády vydat úplné znění zákona.
Poslanecká sněmovna se pustila do úprav novely zákona velmi vehementně. Je však třeba říci hned na začátku, že tentokrát dobře. Posílila kompetence vodoprávních úřadů pro rozhodování v mimořádných situacích, dala jistotu uživatelům povolení k nakládání s vodami, že při řádném nakládání s vodami dostanou prodloužení povolení nárokově, stanovila kompetence krajským úřadům k nakládání s vodami, vypustila oprávnění vodoprávních úřadů zrušit nebo měnit stanovení minimálního zůstatkového průtoku, umožnila pověřování státních podniků správou drobných toků, stanovila možnost odečítat znečištění odebrané vody o znečištění vypouštěné vody, mj. stanovila pravidla pro informování občanských sdružení o zahajovaných řízeních a za správní delikty na úseku odpadních vod umožnila ukládat pokuty až do výše pět mil. Kč.
Naše senátní legislativa v zákoně objevila celkem pět legislativně technických chyb a také pět dalších chyb věcných, které jsou dle vyjádření ministerstva zemědělství překonatelné po jistou omezenou dobu výkladem a doporučením vodohospodářským úřadům.
Považuji za potřebné poukázat na to, že předmětná novela těmito legislativními problémy trpí. Ty jsou popsány blíže v informaci legislativního odboru, kterou každý senátor obdržel.
Jsem toho názoru, že bude-li návrh zákona v předloženém znění Sněmovnou schválen, měl by předkladatel na příslušné legislativní problémy reagovat při nejbližší následující novele vodního zákona. Připomínám, že jde např. o legislativní problémy týkající se navrhované úpravy § 39 odst. 8, problematiky přirozeného koryta vodního toku, navrhované úpravy § 48, věty třetí, a další problémy mnou předkladatelům připomenuté na jednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Tak jako ve všech poslední dobou projednávaných zákonech, i zde ministerstvo prosí o shovívavost a slibuje, že tyto nedostatky odstraní další novelizací zákona, na které zahájí práce okamžitě.
Od doby, kdy byl zákon předložen do PS, po celou dobu jeho projednávání v PS, se na mě, a možná i na řadu z vás, obracely různé skupiny uživatelů vodního zákona. Zpočátku, před přijetím pozměňovacích návrhů, dosti naléhavě, později intenzita a množství těchto připomínek klesalo. Energetici, vodohospodáři, ochrana přírody, rybáři, vodáci, poskytovatelé služeb atd. Dneska jsou sice všechny tyto skupiny uživatelů vodního zákona trochu nespokojeni s výsledkem, který k nám z PS doputoval, ale zároveň jsou také spokojeni s tím, že to pro ně nedopadlo tak špatně, jak si zpočátku mysleli. Zdá se, že se výsledná podoba zákona nám předložená z PS dostala někam blízko středu zájmů mezi všemi těmito skupinami uživatelů vodního zákona, což by asi tak mělo být.
Jelikož se dá na základě těchto signálů říci, že předložená novela přináší daleko více kvalitních změn, že je nutná k odvrácení vytýkacích řízení ze strany EU, že ministerstvo slibuje rychlé odstranění věcných i legislativních chyb novelou a při vědomí, co by se mohlo stát při vrácení zákona zpět do PS jeho neprojednáním na schůzi PS 18. května, těsně před volbami, se výbor rozhodl doporučit plénu Senátu Parlamentu ČR schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném z PS, aby nedošlo ke zmaření velkého úsilí, které bylo vynaloženo jak na ministerstvu, tak v PS k projednání novely tohoto zákona.
Závěrem už bych chtěl jenom říci, že výbor tedy doporučuje plénu Senátu schválit předložený návrh zákona, předsedu výboru senátora Ivo Bárka pověřuje oznámením této skutečnosti předsedovi Senátu a mě přednesením zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.